Z deníku robokata

Tak tady je děj opravdu jen okrajový. Od začátku do konce se jedná o čistou akci. Bohužel se to odráží i v kvalitě. Začátek mi přišel zmatený. Jakoby autorka už už chtěla postavy vrhnout do zběsilého tempa. Konec byl rázný a možná až překotný. První tři díly jsem přelouskal v rychlém sledu. Ten čtvrtý mě nějak ani neláká. Dám tomu čas.

Druhá kapitola z Robokatova nového života. ART je velkým oživením a podtrhává vývoj hlavní postavy. Bohužel samotný příběh není až tak kulervoucí. Jedná se o jednoduchou misi, která nezaujme ani nepotěší. Samotný Robokat neví, jestli má lidské postavy rád a nebo jsou mu putna. Takže si odškrtneme druhou misi, druhý díl a jedeme dál.

Nenáročná rychlovka, která však přichází s několika svěžími nápady na téma lidství, vědomí ad. Robokat je dostatečně odlišný od jiných pohledů na roboty. Možná je to tím, že se autorka odklání od obvyklých klišé, možná tím, jak je hlavní postava vykreslena (introvert se sociální fobií). Poměrně osobní příběh dokáže rozdat karty pro nadnesení dalších dějových linek v dalších dílech.